Nebezpečná onemocnění FIP,FIV, FELV. Víte o nich všechno?
Chov koček, které mají volně přístup ven a mohou běhat po okolí,
s sebou přináší mnohá rizika. Mimo domov na kočku číhá spousta nebezpečí – vedle kol automobilů,
kočičích rivalů a rváčů a zlých lidí jsou to i nebezpečné a pro kočku smrtelné virové infekce.
Patří mezi ně infekční peritonitida koček, virová imunodeficience a felinní virová leukémie.
 
INFEKČNÍ PERITONITIDA KOČEK (FIP)
V současnosti je FIP nejzávažnějším virovým onemocněním mladších koček
 většina pacientů je mladší dvou let. Původcem je virus náležící do čeledi Coronaviridae.
Má letální průběh a účinnost terapie bývá minimální.
K nakažení dochází při kontaktu s infikovaným jedincem, například společným sdílením misek na krmivo a vodu.
Kočky mohou být skrytým zdroje infekce až několik let, než se u nich objeví příznaky onemocnění.
Virus se dostává přes sliznice do organismu hostitele a množí se v buňkách různých částí těla,
nejčastěji napadá orgány břišní dutiny, dále orgány hrudní dutiny, oči a centrální nervovou soustavu.
Onemocnění se může projevit ve dvou různých formách.
 
 
První z nich je forma efuzivní, kdy počátečními příznaky jsou nechutenství a horečka,
kterou nelze snížit antibiotiky. Dochází ke zvětšování objemu dutiny břišní v důsledku hromadění tekutin.
Mohou se objevit i dýchací potíže v důsledku hromadění tekutiny v dutině hrudní,
u některých pacientů dochází i k hromadění tekutiny v osrdečníku.
Mezi další příznaky patří zvracení, průjem, žloutenka a pankreatitida.
 
 
Další formou onemocnění je neefuzivní forma, kdy lze pozorovat nechutenství, vyčerpání, ztráty hmotnosti,
neurologické příznaky, postižení očí,
poruchy více orgánů (poruchy ledvin, jater, sleziny, zvětšené mízní uzliny), zvracení a průjmy.
 
VIROVÁ IMUNODEFICIENCE KOČEK (FIV)
Původcem FIV je Lentivirus z čeledi Retroviridae, vyvolávající poškození imunitního systému.
Pro přenos infekce je nutný těsný kontakt mezi kočkami,
nejčastěji dojde k přenosu kousnutím pozitivním zvířetem.
Virus je přítomen v krvi, v mozkomíšním moku, ve slinách a v semenné plazmě.
Koťata se mohou infikovat ještě v děloze, během porodu nebo pitím kolostra a mléka.
Transfúze krve je také možným způsobem přenosu infekce.
Po proniknutí do organismu dochází k množení viru především v lymfatické tkáni.
Deplece lymfocytů vyvolává u infikovaných zvířat imunosupresi a může docházet i k tvorbě neoplazií, např. lymfomů.
V akutní fázi infekce se projevují nespecifické klinické příznaky jako je horečka,
ulcerace v dutině ústní, stomatitidy, záněty spojivek nebo pyodermie.
V dalších fázích může docházet k nechutenství, hubnutí, asymptomatickému nosičství viru
a k postupnému rozvoji sekundárních infekcí. Mezi sekundární infekce řadíme parazitární i bakteriální onemocnění,
která postihují horní i dolní cesty dýchací, kůži, močové cesty nebo i nervový systém a oči.
Konečná stádia jsou typická ztrátami hmotnosti, anémií a leukopenií, infekcemi postihujícími současně více orgánů,
poškozením mozkové kůry, postižením očí, kožními parazitózami a chronickými průjmy.
 
FELINNÍ VIROVÁ LEUKÉMIE (FeLV)
Původcem FeLV je virus patřící do čeledi Retroviridae.
Zdrojem infekce jsou již infikované kočky, k přenosu může docházet slinami, močí
(např. potravou kontaminovanou močí), mateřským mlékem nebo pohlavním stykem.
Virus se pomnožuje v těle hostitele, cílovými buňkami jsou především lymfocyty,
buňky lymfoidní tkáně (např. mízní uzliny), kostní dřeň a střevo.
Při infikování novorozených a velmi mladých koťat dochází k rychlému průběhu onemocnění a kotě brzy hyne.
U dospělých koček je možné při včasném zahájení terapie úmrtí oddálit, onemocnění však zcela vyléčit nelze.
Dochází k tvorbě nádorů lymfoidní tkáně a dalších orgánů, k narušení krvetvorby
a k závažné imunodeficienci, k enteritidám, polyartritidám, k potratům nebo nervovým příznakům.
Komplikace dalšími onemocněními může být při snížení imunity fatální.
 
PREVENCE ONEMOCNĚNÍ 
Pokud se i přes všechna rizika rozhodne majitel svou kočku pouštět mimo domov,
je potřeba zvážit vakcinaci zdravých koček proti těmto infekcím.
U již infikovaných koček je nutná izolace od ostatních jedinců k zabránění dalšího přenosu na zdravé kočky.
K dalším způsobům možné prevence patří i kastrace, tento způsob však není na 100% dostačující.
 
zdroj internet